Plus

Jak důležité jsou pro ukrajinskou protivzdušnou obranu střely typu Patriot? Bude stačit, když Ukrajina získá od Spojených států licenci k jejich výrobě? Moderuje Petr Vizina.

"Prezident si občas za potlesku svého fanklubu trochu zazlobí, ale hlavně si bude užívat benefitů hradní zážitkové agentury, ve kterou svůj úřad proměnil," říká. V čem se podle něho Petr Pavel liší od svých předchůdců v tom, jak zemi reprezentuje navenek? A co ukázala invaze běženců do španělské enklávy Ceuty o evropské migrační politice? Moderuje Barbora Tachecí.

Rozšíření pravidel pro IVF, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO, rozděluje odborníky a dokonce i ministerstva. Je dítě dar, na jehož početí neexistuje právní nárok? Nebo je neetické upírat ženám bez partnera právo na potomka? Kde se střetávají zájmy dítěte s právem na mateřství? Probereme s psycholožkou, českou zástupkyní ve výboru pro bioetiku Rady Evropy a členkou etické komise ministerstva zdravotnictví Hanou Konečnou a expertkou na lidská práva z organizace Lobbio Irenou Hůlovou. Moderuje Lucie Vopálenská.

Skoro tři čtvrtiny lidí (přesně 72 procent) v Česku jsou přesvědčeny, že stát nedělá dost, aby společnost připravil na klimatické extrémy. Vyplývá to z bleskového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Většina se také obává negativních dopadů na svůj život.

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. Co tato čísla znamenají? A proč v Česku neklesají? Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast se dotýká traumatických okamžiků v násilných vztazích. ***

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.

Jana Litomiského v roce 1981 odsoudili na tři roky za podvracení republiky. Putoval na Bory, kde při výměně prádla klábosil např. s Jiřím Dienstbierem a Václavem Havlem, potkával se s Dominikem Dukou. Jednomu z nich zachránil život.

V létě 2023 byl světovou kulturní událostí čerstvý impozantní film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer, v podstatě biografický o faktickém stvořiteli atomové bomby. Mimochodem tehdy paradoxně navštěvovaný stejně hojně jako snímek oživující panenku Barbie a její bizarní svět.

Už je jasné, proč Andreji Babišovi tak vadilo prezidentovo veto novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, i když pro něho nebude problém ho přehlasovat. Čím více se o rozpočtové odpovědnosti a o schodcích, které Babišova vláda chystá, mluví, tím je to pro něho nepříjemnější.

Budou zaměstnavatelé v Česku zásadněji upravovat pracovní podmínky s ohledem na dopady klimatické změny včetně extrémních veder? Jak přispívají k udržování vody v krajině bobři a jak mohou ušetřit státu desítky milionů korun? A jaké otázky provázejí v Británii rezignaci nejmladšího černošského profesora v historii Cambridgeské univerzity obviněného z plagiátorství?

Víme, co se stalo ve španělském městě Ceuta v severní Africe na přelomu července a srpna: dav lidí ze sousedního Maroka, šedesát až sedmdesát tisíc osob, vnikl do města, které má čtyřiaosmdesát tisíc obyvatel. Policie je nebyla schopna zastavit, jednalo se o ilegální imigraci, ba až invazi. To víme. Proč se to ale stalo?

Kdo je nejvýraznějším lídrem opozice v Česku? Průzkum agentury NMS pro Novinky.cz přinesl výsledky, ze kterých by měl jistě radost Jára Cimrman. Na prvním místě se umístil prezident Petr Pavel, na druhém premiér Andrej Babiš. Ani jeden přitom k opozici nepatří. Dalo by se tedy říci, že jde o první aut v dějinách průzkumů veřejného mínění. Zkusme to ale vzít vážně. O čem výsledky svědčí?

Úřady je chtěly vystěhovat z domovů kvůli ničení životního prostředí v chráněné oblasti. Obyvatelé chudinské čtvrti na okraji Sao Paula ale neodešli a radši se stali součástí řešení. Vytvořili unikátní „zelenou favelu“ s vlastní zeleninovou zahradou, komunitní kuchyní či solárními panely. Život je tam stále náročný, ale čtvrť Vila Nova Esperanca (Nová naděje) se zároveň stala inspirativním příkladem nejen pro další chudinské komunity.

To je jméno jedné z favel na okraji brazilského Rio de Janeira. Známá je ale spíš pod přezdívkou Zelená favela. Na rozdíl od jiných chudinských čtvrtí v ní najdeme zeleninové zahrady, stromy v ulicích a dokonce i park. A to všechno díky iniciativě místních lidí pod vedením Marie de Lourdes Andrade Silvy. Do jejich příběhu, kterým by rádi inspirovali i ostatní favely a to nejen v Brazílii, se můžete zaposlouchat v tomto díle pořadu Za obzorem.

Čeká nás divoká jízda, Ceuta a migrace, Cimrman jásá – Nejvýraznějšími opozičními politiky jsou ti, kteří v opozici vůbec nejsou,

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.

Papež Lev navštíví Peru, kde působil jako biskup. Vertikála vás také zve na věž plzeňské katedrály. Dokážete ji vyběhnout rychleji než biskup Holub? A představíme mecenášku jezuitů Františku Slavatovou. Poslechněte si všechny novinky ze světa náboženství s Naděždou Hávovou.

Poslechněte si debatu ředitelky Plzeňské filharmonie Lenky Kavalové a evangelického duchovního Michaela Otřísala o tom, jak se vzájemně umocňují spiritualita a umění.

Humorem se dá bojovat s věcmi, které vás přesahují, myslí si. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde jsme natáčeli, představil digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. Proč se film nejdřív nesměl vysílat? Bála se barrandovská cenzura tématu filmu AIDS, nebo provokací proti režimu? A čím může oslovit současné třicátníky? Moderuje Světlana Witowská.

Kde končí přesvědčování nebo manipulace a začíná vymývání mozku? Dokázali jsme brainwashing rozluštit v minulosti, a dokážeme ho odhalit dnes? O tom, že studená válka byla eldorádem tajných služeb a jejich metod často daleko za hranou ústavnosti, demokratických pravidel i elementární morálky, svědčí temný případ úmrtí Franka Olsona, bakteriologa pracujícího počátkem 50. let pro CIA na tajných projektech, které měly za úkol najít metody „vytěžování mysli“ a jejího ovlivňování.

Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

„Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ Autorem tohoto výroku byl francouzský revolucionář, právník, myslitel, ale hlavně milovník dobrého jídla a pití Jean Anthelme Brillat-Savarin. V pořadu Historie Plus na ten citát tak trochu navazuji. Zjišťuji, co jedli naši předci v 19. století, co to vypovídalo o jejich postavení ve společnosti, životním stylu a povaze.

Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.

Na obrazovky streamovací služby AppleTV se ve čtvrté řadě vrátil úspěšný seriál Ted Lasso. Pojednává o trenérovi amerického fotbalu, který se shodou náhod stane trenérem anglického fotbalového klubu. Aniž by o socceru, jak jej Američané nazývají, v podstatě cokoliv věděl. Podívaná je to už několik sezon nejen báječná, ale také poučná a pozitivní. Kéž by se hlavním hrdinou aspoň trochu inspirovalo co nejvíc politiků, manažerů či byznysmenů.

Ve velké části Evropy sílí protiimigrační nálady. Podstatná část občanů se obrací proti uprchlíkům bez většího rozlišování mezi ekonomickými migranty a lidmi prchajícími před válkou či z politických důvodů. A politici toho využívají pro získávání voličských hlasů. Bez ohledu na fakta. Jenže to se může jednou nepříjemně zvrtnout.

Goranka Oljača mluvila s ukrajinskou lékařkou a válečnou uprchlici Yuliou Žárikovou. Tomáš Pilát se v rozhovoru se spoluzakladatelem kina a restaurace MAT, Ivanem Truksou, zajímal o jeho rusínství a multinárodnostní rodinu. Tatiana Čabáková si povídala s běloruským akordeonistou a skladatelem Romanem Zabelovem. Moderuje: Iveta Demeterová. Připravila: Tajana Mančalová.

Jak se v dnešním pražském duhovém průvodu promítá heslo letošního festivalu Prague Pride Časy se mění? Jak pečovat v období extrémních teplot a sucha o zeleň ve městech? A nakolik výjimečná bývá atmosféra velkých hudebních akcí na pražské Letenské pláni?

V červenci letošního roku ruská armáda vypálila na Ukrajinu rekordních 376 raket. Z toho 126 z nich byly balistické rakety, zbytek střely s plochou dráhou letu. Byl to dvojnásobek raket než v červnu. A nevypadá to, že by tempo ruských útoků mělo zpomalovat.

Francouzi mají letos výjimečnou příležitost ukázat, do jaké míry jsou solidární.

Volby do třetiny Senátu a obecní volby budou už za dva měsíce, tento týden skončila lhůta pro podání kandidátek.

Svatební móda v Alžírsku. Americká vlajka a příběh jejího vzniku. A olivy a melouny ve francouzském Bordeaux. Takové jsou Reportáže zahraničních zpravodajů.

Americký zpravodajský server Politico přibližuje hnutí takzvaných „nových ludditů“ – kritiků neregulovaného rozvoje umělé inteligence a jeho dopadů na společnost. Úvod textu vede čtenáře do memphiského bytu demokratického poslance zákonodárného sboru státu Tennesse Justina Pearsona.

Podařilo se je dohledat v pražském Klementinu. O expozici s názvem Ze stínů ke světlu bude mluvit Michaela Vetešková. A zaměří se také na Státní kulturní politiku na roky 2026-2030.

Rusko sází na rakety, Oheň a solidarita ve Francii, Strach z migrace, zbraň v rukou politiků, Ted Lasso: pozitivní dopink nejen pro manažery

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Známá je z televizních obrazovek i z prken Dejvického divadla, její vášeň pro umění ale začala už u loutkových představení. Hradecké divadlo Drak ji inspirovala k podání přihlášky na DAMU, kam se úspěšně dostala. „Katedru vedl i tehdejší umělecký šéf Divadla Drak Josef Krofta a obklopil se tvůrčím týmem, který šel ve způsobu uvažování stejným směrem,“ říká v pátečních Hovorech herečka a hudebnice Zdeňka Žádníková-Volencová.

Jedna z největších hvězd české pop music 60. let 20. století, rozhlasová moderátorka, vtipná glosátorka – ale také třeba ježibaba v muzikálové Rusalce nebo členka týmu pozemního personálu letecké společnosti British Airways. Tím vším byla Yvonne Přenosilová (1947–2023).