Laštovka na drátě

Tak pozor. Tohle povídání je důležitý tak nějak hlavně pro mě. Protože digičlověkem s číslem 88 je dekorovanej filmovej režisér důležitejch bijáků z nevlídnýho prostředí, jako jsou Úsměvy smutných mužů a Zápisník alkoholičky, pan Dan Svátek.

Dan mimochodem hned na začátek prozradí svoje pravý jméno, pak vyjde najevo, jak prožil mládí v nejkrásnějším městě na světě, i když to bylo spíš v lese, jak se dostal k filmování s Tomem Cruisem, jak točil reklamy, ale taky cestova...

„Seděli jsme s rodinou po tom všem v marině, lízali zmrzlinu a manželka mi pověděla, že to musíme Pánubohu nějak vrátit,“ říká další digičlověk, podnikatel a investor Michal Nýdrle.

Michal taky prozradí, jaký to je nosit takový příjmení, jak se škorpil dlouho se strejdou, kterej dobýval Hollywood, jak posílal celej hotel spát, aby mohl do školy, jak parkoval motorku v garsonce, aby se uživil, jak založil reklamní agenturu, na který nakonec vydělal majlant, ale ve skutečnosti chtěl vždycky být bankéřem. Taky popíše největší...

"Mohl bych mít povolání syn, mohl bych být ten rich kid, ale já vyrůstal na vesnici a zažil normální život," říká Digičlověk s číslem 86, se kterým jsem na drátě: Vojta Hlavenka. 

Proč chodil na základní školu pro výjimečné děti, jak ale taky zažil šikanu od hokejistů, proč se rozhodl, že místo vysoký školy bude radši podnikat, jaký to je pocházet z rodiny veleúspěšnýho podnikatele, proč se teď soustředí na práci na zařízení, který monitoruje váš život, a proč si myslí, že je nesmrtelnej?
<...

Ten den musel přijít. Ten den, kdy si host řekne o jiný hodinky! Takže to udělal Digičlověk s číslem 85, spisovatelka, markeťačka, vyštudovaná hérečka Hanka Kašáková.

„Člověk si má umět říct, jak to potřebuje,“ povídá HanKa. A který hodinky si nakonec vybrala, jak se dostala do města pánů Voskovce, Viewegha a zubařů, jak vychodila hereckej učňák, proč nakonec herectví nedělá, přestože na to má, což pochopíte, jak radši píše, a učí psát i dívky dopisy, to všechno pochopíte z našeho povídání.

Digičlověkem s číslem 84 je novinář, nositel ceny Ferdinanda Peroutky, ale taky Učené společnosti, otec zakladatel Softwarových novin a šéf vědecký redakce Deníku N pan Petr Koubský.

Pusťte si naše rozhovoření o tom, jaký bylo jeho vyrůstání na Vysočině, co pro Petra znamená horolezectví a rocková muzika, jak odešel študovat do Prahy, ale musel to vzít přes Neratovice, jak jeho první láska je z Británie, i když to byl počítač, jak předával výhru sázky s Milošem Zemanem, a jak byl svědkem všeho zásadního...

„Bydlel jsem s bráchou v komoře pro služkou a máma jednoho dne řekla: já bych vás zabila!“ vypráví mí digičlověk s číslem 83 a legenda český reklamní tvorby a dneska uředník Digitálního Česka Martin Charvát.

Jak se v tý komoře octnul, jak chodil na gympl s prominentama režimu, jak umí všechny sporty, ale ze všeho nejradši má bluesovou harmoniku a ragby, to se dozvíte v našem dvouhodinovým plnotučným povídání na http://herohero.co/lastovkanadrate.

„Díky podnikání jsem sice vydělal hodně peněz, ale taky rychle přibral čtyřicet kilo. Pomohlo mi sushi a bazén,“ říká v golfovým oblečení chlápek, když si sedá do křesla pro hosta.

Dalším digičlověkem, se kterým jsem na drátě, je Roman Berglowiec.

Jak „lovec z hor“ ke svýmu jménu přišel, jaktože vyrůstal ve sborovně, jak vydělal spoustu peněz na aktivaci dat ve vašem telefonu, jak mu docela dobře pomohl covid, a jak si teď ochočil všechny nástroje umělý intelige...

„Chtěl jsem pracovat na letišti za přepážkou a prodávat letenky, asi se mi líbí ty uniformy,“ říká o sobě novinářská a moderátorská hvězda generace mileniálů Filip Titlbach.

Než jsme se pustili do dalších Digilidí, přečetl mi dopis od svojí fanynky, která ale tak trochu píše i mně. Zvláštní? Abyste to pochopili, musíte asi zmáčknout tlačítko Play.

Co ale tomu, než se z Filipa stal respektovanej, to je to slovo, novinář, předcházelo? Narodil se v Sokolově, takže jsme skoro sousedi. I když on byl v Chebu asi tř...

„Chtěl jsem pracovat na letišti za přepážkou a prodávat letenky, asi se mi líbí ty uniformy,“ říká o sobě novinářská a moderátorská hvězda generace mileniálů Filip Titlbach.

Než jsme se pustili do dalších Digilidí, přečetl mi dopis od svojí fanynky, která ale tak trochu píše i mně. Zvláštní? Abyste to pochopili, musíte asi zmáčknout tlačítko Play.

Co ale tomu, než se z Filipa stal respektovanej, to je to slovo, novinář, předcházelo? Narodil se v Sokolově, takže jsme skoro sousedi. I když on byl v Chebu asi tř...

Odzbrojil mě hned první větou svýho příběhu, protože tu zrovna nečekáte. Postupně pochopíte, že se snaží dělat v životě něco, co dává smysl, co jej naplňuje a baví.

Digičlověkem s číslem 80 je Mirek Čepický.

Jako kdo se narodil, kde, jak se dostal do Prahy, jak moc jej formoval vztah s prarodičema, jak se nestal elektrotechnikem, ale člověkem, kterýho baví psát, a co pro něj znamená dělat v nadaci, to se dozvíte, když si nás pustíte. 

Tak si nás pusťte. T...

Digičlověkem s číslem 79 je manažer jedný z nejúspěšnějších digitálních agentur na světě STRV, jejíž služby využíval třeba Arnold Schwarzenegger, rodák z nejdokonalejšího Baťova města Partizánského Martin Švarc.

Proč študoval elektrotechniku, proč měl vždycky plán jít do Prahy, ale ještě před tím skoro dekádu měl na starosti zvuk slovenskejch rádií, včetně těch největších, proč je průkopníkem sabatiklů, a proč nemá kariéru v BBC, proč si říká Klingáč, proč si umí užít úspěchu v moment, k...

Bejvala doba, kdy jsem si o Slovensku myslel, že je nesvobodnější zemí v Evropě. Měli premiérku, prezidentku. Prostě emancipace na nejvyšší úrovni. Jak je to teď, to nechme stranou. Důležitější je, že v Česku působící reklamky si zvolily za svojí první ženskou prezidentku taky Slovenku, a to Petru Jankovičovou, která je Digičlověkem s číslem 78.

Jak se z malé Peti, která dvanáct let preludovala na klavír, stala velká Petra, která odjela študovat za velkou louži, aby se vrátila jako jinej člověk. Jak dívka ze Záhoří pendlovala mezi Bratislavou a P...

Tenhle chlápek z Prahy má v sobě cosi mládeneckýho, úplnej klučina. Jeho oči jsou plný zvědavosti, při úsměvu lehce krčí nos. Žádná namyšlenost, žádná naleštěná okázalost úspěšnýho podnikatele, kterou byste mohli očekávat. Kdepak. Tohle je sympaťák, kterýmu byste pověděli celej svůj příběh u píva, a vůbec byste nečekali, že se s vámi baví jeden z nejúspěšnějších lidí českýho digitálního světa.

Digičlověkem s číslem 77 je Petr Kasa.

Jak se to semlelo, že na...

Tatérka, možná trochu designérka, ale určitě podnikatelka, to je zakladatelka takový tý platformy, díky který vydělávají oni i tvůrci, a vy se máte nač dívat. A ta platforma, to je teda slovo, tak to místo, si prošlo změnou názvu na Forendors.cz.

Můj další Digičlověk si změnou názvu neprošel, takže se pořád jmenuje Denisa Hrubešová.

Chcete-li vědět, jak se to všechno semlelo, jak Denisa k Forendors přišla, čím si prošla, proč je „jakoby Pražák“, proč b...

„Deprese bude do roku 2030 stejně závažná epidemie jako obezita,“ říká můj další host Lukáš Krčil.

Tvrdí, že neumí jednoduše vysvětlit, co dělá. Jak se teda dostal rodák z východních Čech k založení portálu pro psychoterapii? Třeba tak, že nejdřív tancoval střed tabulky, chodil do dramaťáku, prodával mobily, měl doslova práci na kostele, ale taky točil bijáky, odskočil si na Taiwan a vystudoval ve Zlíně. To jeho podnikatelský duši nestačilo, tak si pro jistotu ještě založil agenturu s mozkem v názvu, ale prot...

„Jsem dost zvědavej, jak mě představíš,“ řekl mi před začátkem natáčení dalších Digilidí můj host.

Dělá sice spousty let eventmarketing, ale ve skutečnosti má spoustu polotalentů, jak sám říká. Miloval Ivana Lendla, proto dokázal za barákem bouchat tenisákem o zeď celý hodiny. Utíkal před policajtama, který mu chtěli vzít právě vyměněnou vinylovou desku. Taky je to konzervatorista, kterej se živil tancováním. Ale nejvíc má rád prostě a jednoduše muziku, možná i proto je teď jeho jméno spojený s festivalem Rock for peopl...

Tohle bude banger!

Vítek Karas je můj kamarád z dětství. Chodili jsme spolu na základku. A pro tuhle epizodu Digilidí jsou naše vzpomínky na mládí důležitý až hanba.

Poslechněte si, jak se stalo, že Vítkovo jméno čtete v titulcích různejch televizních pořadů, ale taky, a to hlavně, v titulcích velkejch bijáků, štědrovečerních pohádek jako Micimutr, O pokladech nebo Přání k mání, jak jste mohli Vítka vidět už jako dítko v sérii Slunce, seno…, co pro něj zname...

I když tvrdí, že se nepotatil, ani nepomamil, ani nic dalšího, je to podle mě umělcem každým coulem.
Se mnou na drátě je Marek Hlavica.


A dozvíte se, jak se z rodáka z Podolí, kterej se přirodil do rodiny kumštýřů, stal novinář z Mlaďáku, kterak vyrazil za reportáží světa kraj, až do Severní Koreje, jak poradil mamince Ivance Deváté, aby začala psát, jak proniknul do tajů píáru a marketingu, proč říká o sobě, že je rychlej šíp, jak vypadal Smíchov za jeho mládí, jak vyčítal rodičům, že vyhodi...

Dneska je Ondřej Novák hlava pomazaná v oblasti mediálního nákupu. Že nevíte, co to je? Tak si to snad dohledejte.


V dalších Digilidech si totiž povídám s tímhle rodákem z Londýnský ulice, kterej trávil mládí v nejhezčích částech Prahy. Třeba s dědou Lehovcem, kterej v Československu točil jako jeden z prvních dokumentární filmy, nebo na hausbótu na Zvíkově, v dresu pražský Sparty, na gymnáziu v Arabský ulici, či jako balič žárovek v Tesle Holešovice. Stejně tak zavzpomíná na studi...

Původně jsme tady s manželkou mysleli, že vám náš speciál ukážeme během Vánoc, jakože speciální podstromečkovej díl. Ale to by nás nesměl sundat moribundus první třídy, takže si nejdřív trochu postěžuju, že jsme od Ježíška vyfasovali dvoje antibiotika a spoustu hlasitýho kašle.

V dalších Digilidech, a proto jsou speciální, jsem hostem já, Laštovka. A zpovídá mě druhá Laštovka, moje žena.

Povím vám sice o tom, že jsem chodil na 2. základní školu Klémy Gottwaldů, ale hlavně se tu...

Přišel v mikulášským saku, protože se to hodí. Teď se to hodí. Ale co když nás bude někdo poslouchat na Velikonoce?

Odpověď najdete v dalaších Digilidech, ve kterejch je se mnou na drátě Miroslav Vanka.

Mira znám asi 15 let, tehdy přišel o dost peněz díky propadu burzy, a protože investoval do akcií společnosti, ve který jsem tenkrát pracoval, byl jsem tak trochu bleskosvodem jeho blesků hněvu.

Ale jak se z chlapce z dědiny poblíž řeky Hron na Slovensku stal psychoterap...

Na rozhovor přišel o půl hodiny dřív, že si rád povídá, tak jestli to můžeme zapnout. Mohli jsme. 


Na drátě je se mnou zakladatel e-shopu Ovečkárna.cz Martin Bernátek a vy si můžete plnotučnou epizodu poslechnout znovu zadarmo.


Jak k e-shopu přišel, jak jej hlavně moc dobře prodal, jak vyrůstal v cihlovým domečku ve Zlíně, jak za tím vším je tak trochu jeho táta, jak mu děda poradil, co studovat, jak chtěl hrát hokej, ale jezdí na...

Je podepsanej pod tunou textů a taky pod některejma podespanej není, i když je má na svědomí. Jeho slova zpívají Lucie Bílá, Ewa Farna nebo jeho mateřská kapela Sto zvířat. Tři dekády tvoří taky reklamy, spoustu let šéfoval všemu kreativnímu ve velký reklamní agentuře a chodí v černým. 

Se mnou na drátě je Tomáš Belko. 

Uslyšíte, jak Tomáš přišel ke svýmu jménu, proč měl protekci, proč chtěl na vojně hrát míčový hry, jak se stal učitelem, a jak poznal najednou víc Kalinů, se...

Kdyby tenkrát nepraštil raketou, mohli jsme dneska mít vedle Radka Štěpánka a Tomáše Berdycha daviscupovým šampiónem třeba i jeho. Ale tenhle rodák z jihu Česka se rozhodl pro jinou kariéru. Kariéru moderního novinářství a rozhovorování. A celkem mu to asi jde, když je v tom už nějakej ten pátek dost možná nejlepší.

Se mnou na drátě je, tramtadadá: Čestmír Strakatý.

Neumím vyslovit jeho jméno tak zvučně, jako se to daří charakterní herečce Soně Pekový, která polovinu rozhovoru u Čestmí...

V Americe by se možná podle jeho táty točily bijáky, patřil totiž mezi československý letecký esa. Ten táta. Synové dělají nakonec něco úplně jinýho. I když ne tak úplně.

Se mnou na drátě je Petr Kleiner, syn toho táty.

Jak se z kluka, kterej vyrůstal za ranvejí vpravo, stal postupně student strojárny, hnedle tří vysokejch škol, voják základní služby a referent marketingu nakonec šéf toho marketingu, influencer, konzultant, ale taky úspěšnej fotograf, potápeč a fotograf-potápěč? To se dozvíte nejlíp v 82minutový plnotučný epizodě

Tentokrát je se mnou na drátě milovník poezie, filozofie, přírodních vět a znalec českýho ptactva Jan Javornický.

Jak se to povedlo, že tenhle Pražák vystřídal několik základek, dokonce jednu i kousek od Teplic, jak vystudoval filozofii, jak cestou do školy vozil minimálně dvě knížky, protože jedna by na cestu tam a zpátky a hlavně na čtení pod lavicí nestačila. Jak se zamiloval do díla Nabokova, Foucaulta a třeba Wittgensteina. Tenhle díl bude teda něco pro intelektuály, protože se taky dozvíte, že si Honza myslí...

Jaktože je tenhle Západočech pro mě Východočechem? Jak to, že byl Ruda Rokoš daleko dřív hiphoper, než to bylo vůbec cool, jak byl skejťák, jak vařil český jídla v Norimberku, co pro něj znamená Špatnej Wliw, jak jako složil hit, kterej má ráda i Martina Sáblíková, jak pořádal festival, dost možná ten nejlepší svýho druhu ve východní Evropě, jak už dlouhý roky tvoří obsah, kterej všichni znáte, třeba pro BBarák, ale on je tak nějak skromně v pozadí, jak byl u všeho podstatnýho, když se...

Pozor, teď bude se mnou na drátě velká šajba. Paní ředitelka. Inženýrka ředitelka: Kateřina Hrubešová.

Jak se z dívky z Mostu stala nejdřív agronomka, která říkala traktoristům, co mají dělat, jak už to nešlo vydržet a radši šla zkusit štěstí do Prahy, kde se vypracovala na šéfku mediálky, odtud pak vedla dlouhý roky jednu asociaci, aby pak začala ředitelovat další, tý nejdůležitější mezi těma reklamníma: Asociaci komunikačních agentur. Co pro tuhle ženu znamená „bejt ráno na dvoře“, jak moc jí poznamenala smrt rodičů, jaká v...

Jdeme rovnou na věc. Žádný dlouhý úvody o rozdílnosti růžový barvy a nějaký tý, který říkají magentová. A nebo jinak. Magentový barvě říkala moderátorka legendárních Her bez hranic Martina Adamcová „fuchsiová“. Pamatujete? To byly časy.

Ale se mnou na drátě je Iva Menclová, inženýrka z Prahy.

I když z Prahy vůbec není. Vyrůstala ve vesnici u Berouna a je na to fakt pyšná. A jaký to je, když vám doma meldujou, že budete fandit Spartě, jinak uvidíte, jaký bylo chození na VŠE, ačkoliv maminka chtěla z dcery mít učitelku, a...

Vyrůstal na Jižňáku, počítač doma neměl, smažil hambáče, pak v práci odmítal dělat encyklopedie na CD-ROMech, deset let šéfoval velkýmu kousku velký agentury, aby se pak vrhnul na vlastní podnikání, kde je ještě úspěšnější, a k tomu se věnuje filantropii a nově je taky koproducentem bijáků. A to hned toho, na kterej koukejte mazat do kina: Zápisníku alkoholičky.

Se mnou na drátě je Tomáš Jindříšek.

Jak se projevuje, že Tomáš má rád lidi, jak se dostal do branže, který se věnuje pětadvacet le...

Tohle je unikátní příležitost zažít Digilidi trochu jinak.

Se mnou na drátě je tentokrát Pavel Sobek.

Jeden by řekl, že je to textař, teda reklamní, ale i spisovatel, poeta, manažér, organizátor, ale taky hudebník, a proto říkám, že je to unikátní díl. Poněvadž si Pavel přinesl do studia s sebou svou lubovku, to je kytára, kdyby někdo náhodou tohleto nevěděl. A Pavel se rozhodl v takovejch předělech hrábnout do strun a vytvářet atmošku. Jo a taky vyrobil upoutávku na před...

Snad nikoho neurazí, když napíšu, že k dalšímu hostovi Digilidí mám trochu speciální vztah. Byl to zrovinka on, kdo tak nějak uvěřil v můj, no, třeba tomu řekněme talent, a vybral několik mejch fotek a udělal z nich výstavu.

Je mi velkou ctí, že je se mnou na drátě pan fotograf Ivan Prokop.

A prozradí, jaký bylo vyrůstání v rodině, která přežila peklo druhý světový války, jaký bylo žití s rodiči, o kterých by Jirka Mádl klidně mohl točit svoje Vlny. Jak Ivan...

Příběh dalšího hosta Digilidí je nekonečně zajímavej. Vážně.

Tak posuďte sami. Nejdřív toho kluka doma donutí hrát fotbal, aby se pak rozhodl kopat do balónu i v Americe, ale tam se pitomě zraní, tak k tomu ještě zpívá gospely a mimochodem má taky tour po stadionech slavný NFL, na který zpívá se sborem americkou hymnu. Pak se vrátí domů, kde založí reggae kapelu, k tomu šéfuje komunikaci novýho piva, aby pak založil a odprodal úspěšnou agošku, a pak si v klidu sabatiklu při dejchání, kterýmu teda...

Při představování jsem o svým dalším hostovi řekl, že je herec. Ušklíbnul se stejně jako Jim Carrey ve filmu Lhář, lhář, když vchází do soudní síně soudce, kterýho nazve místní zřízenec ctihodností. Jim Carrey dabovanej Martinem Dejdarem udělá: „Ctihodnost!“ a přidá onomatopoický zvuk, kterýmu se v angličtině říká nafouknout malinu.

Se mnou na drátě je tak vystudovanej herec, taky moderátor a především poslední roky majitel úspěšný agentury pro influencery Petr Srna.
 
Určitě vás bude zajímat, jak  se tenhle lyžař z Podkrkonoší stane aut...

Říká o sobě, že je ženou mnoha tváří. Tak několik těch tváří vzala i s sebou do studia, ke mně na drát.

V dalších Digilidech je Hana Samsonova.

Její příběh jste možná sledovali na sociálních sítích a webech v předchozích dvou letech v jejím online deníčku. My se spolu vydáme i do jejích začátků. Třeba se dozvíte, jak Hanka, která projela kus světa, se naučila rusky a anglicky tak, že je to k nerozeznání od rodilýho mluvčího, jak si svýho manžela...

Tentokrát je se mnou na drátě Mr. E-commerce Jan Jirsa.

Jak se z Honzy, kterej se narodil kousek od kasáren Jiřího z Poděbrad, kterejm dneska říkáme obchoďák Palladium, stal velkej manažer přes plastový kostičky, který milujou generace na celým světě?

Jak se mu nechtělo z tak pěknýho bydlení, natož vůbec z Prahy. Jak naopak několik posledních dvoucifernejch let tráví hodně na cestách.

Jak se naučil milovat Cohena, a jak si psal omluvenky na děrný štítky, jak likvidoval joys...

Říká, že viděl na vlastní oči Eliášovy ohně, chobotničky pod Karlovým mostem a jezdil na gumotexovým člunu po Čertovce. Tvrdí, že na Malý Straně bylo ve svý době nejlevnější bydlení v Praze, i díky tomu, že záchod mají dodnes mimo kvartýr.

Se mnou na drátě je tentokrát David Foldyna.

Jak se motal kolem Vontů, jak se dostal autokarem na koncert Chemical Brothers do Mnichova, jak vyráběl svoje první věci na osmibitovým Sinclairu, jak pak dělal jídelní lístky v první verzi Photoshopu, aby si založil ag...

Pamatujete si tu scénu z toho zvláštního bijáku o československý armádě: „Copak je to za vojáka,“ kdy lapí zloděje, kterej má na sobě jakože tetování, a chrabří vojíni se podivěj slovy: „Jé, ty jseš jako vobrázek?“ Tak tohle jsem při příchodu do studia pověděl dalšímu hostovi.

Totiž, abyste věděli, Tereza Macková Jiráková měla zrovinka zabalenou pravou paži do igelitu, kterej se používá na přikrytí potravin, nábytku a čerstvýho tetování. Tereza si normálně na natáčení přinesla taťku, mamku, sebe, pizzu...

Narodil se ve městě, ve kterým se odehrává historie. Ve městě, který bylo scénou pro událost otevírající první velkou světovou válku, ale taky povedený zimní olympiády, jenže bohužel i místa, kde se odehrávaly těžký boje.

Darko Silajdžić pochází ze Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny. Města, který formovalo dějiny.

Jak se tenhle mládenec octl ze dne na den ve svobodným Československu? Jak se musel naučit rychle česky, i když pořád doufal, že se brzo vrátí tam, odkud pochází...

Chtěl mi přinést na natáčení kukačky, protože ty digitálky, který rozdávám, jsou tak zastaralá technologie, že to není možný. Tak možná příště.

Kde se vzal, tu se vzal, tenhleten Jenda, zvaný Perla?

Tak původně v Polné, kde se odehrál ten slavnej zločin, ale to je asi už jenom pro chytrý. Samotnej Jenda je rodákem z Brna. Takovýho toho kousku, kde je dálnice a slepice.

Dozvíme se, jak se to stalo, že tenhle dříve Jan je Jendou. Jak se stalo, že se octl na...